Pinnacles

Pinnacles
18. února - 9. března 2003
Po dvou a půl letech mě Sid poprvé vzal do našeho nebližšího národního parku - Pinnacles.



	Cesta skrz Juniper Canyon je takhle zjara děsně romantická



	Cesta nahoru vede kolem fantastických kamených útvarů

V prvé řadě bych ráda vyjádřila zklamání nad tím, že náš prezidentský kandidát, Maxipes Fík, nakonec prohrál. S panem Fíkem jsme neměli ještě možnost hovořit, ale pan Šmudla (nominovaný na viceprezidenta, t.č. žijící s Křenovic rodinou) se nechal slyšet, že stejně dává přednost poklidnému životu soukromého psa.

My jsme oproti němu poněkud společenštější. V pátek následující po víkendu s výletem do pouště jsme si domluvili pivo s Milanem. Seznámili jsme se přes photoPost - jeho fotky Lickovy observatoře mluvily jasně - máme souseda! Milan oplývá láskou k pěnivému moku a protože tento je tu pitelný pouze v zařízeních, která si sama pivo vaří (nekupují jelení moč od Budweiseru a podobných), padla volba na pivovar Gordon Biersch v San Jose. Sid trochu klel, když jsme nemohli najít místo k zaparkování - nějak jsme odvykli velkoměstskému životu a boji o místo. O chvíli později jsme kleli oba - nálevna Gordon Biersch se skládá asi z pěti velkých místností, a hledejte v tom chlapa, o kterém víte jen, že je plešatej. Nakonec jsme se našli, a nevím, jak Martha a Sid (řidiči), ale my, pivaři, jsme si to užili.

Martha je Mexičanka, což nám poskytlo příležitost vyzpovídat ji trochu z místních názvů. Více než polovina míst se tu jmenuje španělsky a zdaleka ne o všech víme, co znamenají. Třeba náš oblíbený Point Lobos by byl teoreticky "Vlčí mys". Martha si ale myslí, že by to správně měl být Point Lobos Marinos - čili Tulení mys. Takže se naskýtá otázka, zda české rčení o mořských vlcích není jen neobratný překlad z dob, kdy Španělsko bylo námořní velmocí - přijde mi pochopitelnější, kdyby se zkušení námořníci titulovali jako tuleni, než jako vlci.



	Viklan



	Výhled do okolí s kadibudkou místo měřítka

Jak vidíte, večírek byl veskrze kulturní. Nicméně se přiznám, že následky jsem vyspávala ještě půl soboty, čímž vzaly za své naše lyžovací plány.

Další kulturní akcí v našem diáři byla balónářská schůze. Čekali jsme nějakou sranda akci v hospodě a místo toho jsme se zúčastnili dvouhodinové debaty o tom, zda je správné, že se vedení klubu rozhodlo zaplatit $250 za roční členství řečeného klubu v balónářské federaci. Mimochodem, to celé se odehrávalo v pizzérii a celková útrata se nejspíš přiblížila těm pár stovkám. Nikdy bych neřekla, že balónování je tak vážná záležitost. Tedy - spolkování o balónování. Nicméně jsme se alespoň viděli s pár lidma, což bylo fajn.

Posledních pár týdnů také vypuklo jaro. Možná poněkud předčasně, ale o to příjemněji. Ovšem kromě kvetoucích kytek a keřů se nám také každé ráno v pět hodin pod oknem vášnivě namlouvaly hrdličky. Následky na sebe nedaly dlouho čekat a tak nám teď sedí hrdel na vejcích v keři nad vířivkou. Když jsem ji tam viděla trpělivě dřepět, zatímco kolem ní padaly kroupy, odpustila jsem jí částečně ten ranní vyrvál před pár týdny. Jojo, zavařila si to, holka. Nicméně jaro leze na všechny - já kupříkladu propadám klasické středoovropské panice a mám pocit, že musíme ven "dokud je pěkně".



	Místy se musela stezka vystavě za pomoci techniky - mostek přes strž a hned za ním je tunel skrz skálu

Možná tomu nebudete věřit, ale za ty dva a půl roku, co jsem tady, jsme se ještě nedostali do našeho nejbližšího národního parku - Pinnacles. Ne proto, že by nebyl zajímavý, ale je natolik daleko, aby se tam nedalo jít jen tak na odpolední procházku, a natolik blízko, aby nám přišlo líto vyplýtvat na něj celý víkend. Na procházky jsme chodili po okolí a na výlety jezdili do dáli - a pokaždé, když jsme míjeli roztřepené vrcholky Pinnacles, tak jsme si slibovali, že příště.



	Stromek obrostlý mechem

Pinnacles je neprůjezdný, takže obvykle se musíte rozhodnout, zda navštívíte východní či západní část. My jsme se rozhodli pro západ čistě z praktických důvodů. Předchozí dva Sidovy pokusy navštívit východní část byly neúspěšné z důvodů přeplnění davy. Západní část navíc nabízí velmi zajímavý výstup skrz Juniper Canyon až na vyhlídku u Scout Peak o tři sta metrů výše. Mezi rozeklanými skalami vede potom trochu dobrodružnější okruh zpestřený vytesanými stupy, zábradlíčky, visutými mostky a jedním tunelem. Přiznám se, že jsem byla mile překvapená - to, že máme kousek za barákem rezervaci hravě konkurující Slovenskému Ráji, jsem nečekala. Ranger strašil, že tyhle čtyři míle zaberou čtyři hodiny, ale to je informace pro městské turisty (kteří se v téhle oblasti vyskutují hojně, když je přejde šopování a rozhodnou se vyrazit do "divočiny"). My jsme to i s focením, svačením a svévolným vylezením na jakýsi vrcholek (mimo značenou stezku) zvládli za tři.

I v Pinnacles se ovšem jaro vyřádilo - bylo teplo, ale nikoliv vedro, tráva se zelenala, potoky vesele zurčely, kytky kvetly - a i tady hnízdili ptáci. Jmenovitě bych ty roztomilé skřeky tipla na kondory. Kvůli nim jsou některé oblasti jsou uzavřené jak pro lezce, tak pro turistiku mimo cesty. Z naší (povolené) stezky jsme chvíli sledovali teleobjektivem hnízdo se sotva opeřeným křiklounem. Bohužel vyfotit se nám ho nepodařilo.

Slíbila jsem, že vás budu průběžně zásobovat veselými historkami od nás z práce. Tak tuhle jsem se konečně dozvěděla jméno Nejvyššího Potentáta, a to z burzovních zpráv. V nadoblačných výšinách korejského vedení firmy prudce prořídly řady - obviněn ze specificky korejských metod účetnicví, Potentát bručí v base, zatímco menším potentátům byly pouze odebrány pasy. Zřejmě se někdo obává, že by opustili vlast s kapsičkami vyboulenými těmi 1,2 miliardami dolarů, kterých se účetní pořád nemůžou dopočítat.

Můj šéf plánoval výlet do Koreje na zasedání rady ředitelů. Nyní se náhle rozhodl, že cestu odloží. O to máme v práci veseleji. Ráno si najdu nějaké články o vývoji situace a požaduji na každodenní poradě objasnění z nejvyšších míst. Šéf mi s vážnou tváří vykládá, jak je korejský lid znepokojen tím, že vláda si dovolila sáhnout na tradiční korejský způsob byznysu a tradiční ~~mafie~~ rodinné firmy. Jistě chápete, oč perspektivnější se mi mé zaměstnání jeví, po takovémto odborném ujištěni, které vyvrací všechny ty nechutné pomluvy ve zpravodajství.

[Předchozí] [Domů] [Následující] [Mapa trasy] [Pište] [English version]