Odkazový návod na použití Thajska

ODKAZOVÝ NÁVOD NA POUŽITÍ THAJSKA

Pokud mi chcete vynadat, že jsem ignorant, protože je to všechno jinak, tak můžete zde.

AIR-CON: Vše, co je air-con (air-conditioned = klimatizovaný) - je několikrát dražší než obyč. Klimatizace spočívá v tom, že ze čtyřiceti stupňů vlezete do prostoru, kde je patnáct a nevlídně fouká. To platí o budovách zrovna tak jako o hromadné dopravě a dálkových autobusech.
AO NANG: Pláž u Krabi s přilehlým městečkem. Oproti Ton-Sai překvapivě levno, obzvláště ceny piva nás potěšily.
BAHT: místní měna, přepočítávací poměr ke koruně 1:1
BANGKOK: hlavní město Thajska. Dopravní zácpy v Praze proti tomu připomínají liduprázdnou náves. Dokonalý systém hromadné dopravy, normální autobus za 3,50, air-con za 12, tuk-tuky (rikšy) za to, co usmlouváte. Taxi - motorky raději nezkoušejte, jezděj jak blázni, a to maj většinou za sebou dámu v kostýmku (zato bez přílby), která má nožky elegantně hozené na jednu stranu, neb je v úzké minisukni.
BIG TREE: Těch velikejch krásnejch stromů je všude spousta. Po konzultacích jsme se usnesli, že je to fíkovník (každopádně se na něm vyskytoval pták, o kterém si myslím, že byl tukan). A že průvodce možná neříká "big tree", ale "fig tree" - a pak jsme najednou ve Wat Tham Seua uviděli směrovku na "big tree". Tak tedy nevím.
BOATMAN: řidič long-tailu. Obykle ve věku mezi dvanácti a osmdesáti, vždy muž, a vždy řídící nohama.
BUDDHISMUS: vyznává cca 80% obyvatel. Zbytek jsou nevěřící, muslimové, křesťani, číňani a podobně.
BUNGALOVY: domečky, ve kterých se ubytovávají farangové. Setkali jsme se s chýší na kuřích nožkách za 100 bahtů i s dvoupatrovou zděnou air-con vilkou za 8000 za noc (zlí jazykové tvrdí, že v ceně jsou zahrnuty náklady na společnici :-))). Volili jsme zlatou střední cestu a vzhledem k našemu rozpočtu jsme odmítli bungalov za 100 (se společňákem), i ten za 8000 (se společnicí), a bydleli v rozmezí 200 - 400 bahtů za noc, s vlastní koupelnou.
CESTOVNÍ KANCELÁŘE: prosím obcházet obloukem. Anebo se svěřit do rukou doporučeným (můžu doporučit Khao Yai Garden Lodge), jinak se vám může stát, že např. za dvoudenní výlet k řece Kwai zaplatíte horentní sumu a pak zjistíte, že pod pojmem rafting se skrývá sjezd řeky, asi tak zajímavé jako Vltava pod Vyšehradem, na gumovém člunu.
COCO BAR: na Railay Beach doporučuji vaší pozornosti. Nevím proč, ale ten bar má rozhodně "duši", kromě toho, že nabízí výborný chicken kebab - dvě obrovské špejle s kuřecím masem, ananasem, rajčatama a cibulí - jídlo pro dvě osoby. Zrovna tak pestrý je výběr hudby v baru. Zažili jsme operní arie a melodie z meziválečných filmů ...
ČÍŇANI: poznáte je snadno, jsou omnohem ošklivější než Thajci. Jinak v Bangkoku je obrovská čínská čtvrť, stojí za vidění, ale bylo to jedinkrát za celý pobyt, kdy jsem se bála, že se ztratím.
DÁLKOVÉ AUTOBUSY: jsou většinou air-con, s 32 nebo 24 sedadly. Dají se rozdělit na dvě kategorie, a to autobusy soukromé, které většinou vlastní nějaká cestovní kancelář a vozí s nimi farangy na oblíbená turistická místa, a nebo státní. Kupodivu státní autobusy za cenu stejnou jako soukromé poskytují mnohem lepší servis (pokud vám nevadí, že promítají třetiřadé americké thrillery s thajským dabingem), "letušku" v uniformě, a v případě linky Krabi - Bangkok - i večeři.
DŽUNGLE: pokud chcete z džungle něco mít, najměte si průvodce, nevěřila jsem, že povídání o liánách a jednotlivých stromech může být tak zajímavé. Jedinej problém byl, že průvodce mluvil Massa Bob English a tudíž na dotaz, co je zač ten velkej strom (big tree) odpovídal s kamennou tváří, že to je "big tree", eventuálně nás obohatil o názvy v Thajštině, které jsou nereprodukovatelné. Ale když je něco pěknýho, tak snad člověk nemusí vědět úplně pokaždé, jak se to jmenuje...
FARANG: turista
FERYNA: (ferry boat) - parníky, co převážení turisty mezi pevninou a ostrovy (např. Krabi - Phi Phi, nebo Krabi - Lanta, Phi Phi - Lanta). Stojí 150 - 170 bahtů, jezdí několikrát denně a nejlepší místa jsou na přídi.
HADRY: do Bangkoku určitě s větší hotovostí - letní šatičky bratru za 250, sarongy za 100 atd. Ale i náročnější si vybere - značkové oblečení a zakázkové krejčovství výjde výrazně levněji než V ČR.
HAT PHAK NAAM: plážička na Phi Phi. Musíte se na ní buď nechat odvést long tailem, nebo přejít hřeben kopce. Úžasné korály a rybičky, ale jinak nic ... ale kdyby se někdo chtěl celou dovolenou jen válet u moře ...
HIN TAAK: plážička na Phi Phi. Když jsme chtěli po boatmanovi, aby nás odvezl ráno tam a večer pro nás přijel, s nehybnou tváří si řekl 1300 bahtů. Po další půlhodině smlouvání jsme to ukecali na 100 bahtů ráno a 100 bahtů večer. Plážička se sestává z lezeckých terénů, cca 2 metrů křoví, 5 metrů bílého písku (který za přílivu mizí pod vodou) a nádherného korálového útesu. Prostě ráj na zemi - vylezete cestu, skočíte do moře, juknete na rybičky, vyvalíte se na slunce a tak dále da capo al fine.
HOSPODY: viděli jsme i kamenné air-con, ale většinou jsme se stravovali v těch místních - tzn. v přístřešku, kde byl stín a pofukoval větřík a celkově byla pohoda. Bohužel jih Thajska je muslimský a islám svým věrným zakazuje alkohol nejen požívat, ale i prodávat. Naštěstí se to řeší obvykle tak, že farang, který hodlá konzumovat alkohol (třeba pivo) si může sednout ke stolku PŘED chýší, kam mu donesou drink z vedlejšího baru, který je vlastněn nevěřícím psem.
HROMADNÁ DOPRAVA: v Bangkoku - autobus 59 má jet z letiště na Khao San Road. Vždycky, když jsme se pokoušeli nastoupit, tak nás průvodčí vystrkala ven, chytli jsme se asi až v pátém autobuse. To, že se zavazadlama se má jezdit jenom v air con busech jsme si v příručce přečetli až zhruba v půlce pobytu :-). Jinak ani air-con bus se nenamáhal se zastávkama - prostě přibrzdil a dámy v kostýmkách a babky s taškama skákaly doprostřed bangkokského provozu. Připomíná to trochu Slunce, seno, jahody. Pokud se nechcete těsnat v autobusech, je asi nejrychlejší využít vodní dopravu. Long tailem nebo parníčkem se dá Bangkok pohodlně shlédnout via khlongy.
HYGIENA: se kupodivu všude úzkostlivě dodržuje. Domorodci se neustále sprchujou, pořád něco mejou, ometaj a uklízej. Nevede se teplá a studená voda - z kohoutku teče to, co teče, a má cca 25 stupňů.
JÍDLO: většinou rýže s něčím, vždy perfektně okořeněný, obvykle nutné zalít pivem, i když zrovna s tím můžete mít v některých hospodách potíže. Jinak Thajci jsou velmi čistotní, takže kromě vody si u nich můžete dát bez obav cokoliv. Opatrně jen s objednáním více porcí - Thajci považují jídlo za společenskou událost, a jedí vždy ve více lidech a z jedné mísy. Takže polévku vám přinesou v objemu asi tak jednoho litru.
JIH THAJSKA: zaturistovaný, ohromně zajímavý. Kromě "thajských Thajců" tu naleznete chao nám (mořské cikány) a původní obyvatele (od Thajců se liší především tmavší pletí a vlnitými vlasy). Celý jih vlastně geograficky, podnebně, i složením obyvatelstva a náboženstvím (muslimové) náleží spíše k Malajsii.
JÍZDENKY: např. na dálkový autobus obsahují text v Thajštině - takže si nemůžete zkontrolovat odkud kam to jedete. Kromě toho je na nich datum dle buddhistického kalendáře ... přiznám se, že představa toho, že budu na autobus Krabi - Bangkok čekat následujících 543 let, mě moc nenadchla.
KHAO YAI: národní park. Největší a nejstarší národní park v Thajsku poblíž Pak Chongu. V roce 1936 z náhorní plošiny (cca 1300 m n/m!) vystěhovali vesničany, protože náhorní plošina se stala rejdištěm banditů. Zrušily se vesnice a úkryty lumpů, vybudovaly hotely a golfové hriště pro farangy. Časem se přišlo na to, že bude lepší vystěhovat i farangy a nechat prostor asi 200 divokým slonům, nějakému tomu tygrovi, tukanům, jelenům a ostatní havěti.
KHAO YAI GARDEN LODGE: vlastní obstarší Berlíňák (malej, plešatej s pupkem), kterej se do Thajska přiženil. V Garden Lodge nabízí ubytování od 200 bahtů za noc (nedoporučuju, přežili jsme to jenom proto, že už nebyly peníze!!!- společné sprchy byly ohavné a za zdí pokoje černá kuchyně, takže furt rachot hrnců - od šesti od rána do jedenácti večer!!!) a průvodcovské služby po NP Khao Yai - ty zas naopak DOPORUČUJU - za 950 bahtů na osobu jsme měli velice dobře organizovaný program od 14:00 do 22:00 první den, a od 8:00 do 17:00 druhý den (pozorování netopýrů, noční pozorování zvěře, výlet do džungle a k vodopádům).
KHAO SAN ROAD: taková krátká ulička v Bangkoku, kde jsou všechny možné ubytovny, penziony a hotýlky pro farangy, zrovna tak jako restaurace, toalety a krámky s hadrama.
KHLONGY: kanály v Bangkoku. Celý Bangkok byl původně postaven na řece a síti kanálů. Přišla civilizace a automobilizace a kanály se začaly zasypávat a budovat místo nich silnice. Dneska se kanály zase obnovují, protože si konečně někdo všimnul, že v tom vedru je bydlení nad řekou velmi příjemné a že navíc na řece nevznikají (zatím) dopravní zácpy.
KLÁŠTERY: buddhisté se obvykle alespoň na pár měsíců v životě stávají mnichy. Je pravda, že klášter jsme navštívili jen jeden - Wat Tham Seua. Kupodivu i na muslimském jihu se povaluje (to myslím doslova, některé sochy leží na boku, s podepřenou hlavou - prostě maňána) taková spousta buddhů, až vám brzy zevšední.
KOH: ostrov
KORÁLY: obvzláště krásné na Phi Phi. Ale i z jiných míst se dá zaplatit výlet long tailem na nějaké potápěcí místo.
KOUPELNA: v Thajském provedení je většinou betonová ohrádka po ramena, bez střechy, se záchodem a sprchou se sladkou vodou. Zní to primitivně, ale jedinou výhradu jsem měla tu noc, co pršelo. Výlet na toaletu, kde vám prší na zadek, byl až příliš osvěžující.
KRABI: městečko ve stejnojmenné provincii na jihu. Přístaviště lodí na Lantu a Phi Phi, long tajlů na Raily a Ton Sai, taxíků do Ao Nangu. Jinak obsahuje levné hospody a státní autobusové nádraží, co vypadá jak něčí zadní dvorek.
LANTA: relatině nezturistovaný ostrov. Z Krabi lodí za 170 bahtů. Doporučuju sehnat bydlení v Marine View Bay, nebo ještě radši ve Waterfall Valley (jediné dvě pláže, kde se dá plavat i za odlivu. Bydlení mnohem levnější než kdekoliv jinde, a pokud chcete strávit dovolenou jen povalováním u moře ...
LEVÁ RUKA: se používá k omývání po použítí toalety. Nikdy levou ruku nepodáváme lidem, nepodáváme v ní předměty, obvzláště ne jídlo, neboť je nečistá...
LEZENÍ: bylo vlastně naším prvotním motivem, proč vůbec do Thajska jet. Nejvíce se leze na Ton Sai, nějaké cesty jsou i na Phi Phi. Krásný vápenec, s dírkama, lištama a krápníkama, na Ton Sai perfektně odjištěný, Phi Phi je horší. Používá se francouzská klasifikace a zaleze si každej, cesty od 6a až po nějaký 8a jsou k dispozici. Ale nejkrásnější je to, že se většinou nastupuje z pláže - vylezete cestu, plácnete sebou do moře, vylezete cestu ... akorát se musí dát pozor na příliv a odliv. Taky jsme se nechali nachytat a slaňování do moře s následnou koupelí lana ve slané vodě nebylo nic moc (pro to lano).
LONG TAIL: boat. Dřevěný člun, vybavený na zádi dlouhou tyčí - na jedné straně motor a boatman, na druhé straně vrtule, která funguje zároveň jako kormidlo. Nejběžnější dopravní prostředek mezi jednotlivými oblastmi a plážičkami. S boatmanem je třeba smlouvat.
MAŇÁNA: není Thajský výraz, ale asi je to to nejpřesnější, co mě napadá jako stručná charakteristika Thajska a thajského životního stylu.
MASSA BOB ENGLISH: je jazyk všeobecně používaný. Pokud na Thajce promluvíte stylem "Could I have menu, please", nebude vám rozumět. Pokud se usadíte v hospodě a na usmívající se servírku se zazubíte a řeknete "eat", bude vám porozuměno beze zbytku.
MOŘE: teploučké, smaragdově zelené, plné rybiček, korálů, lemované oslnivými plážemi.
MOTORKY: nejrozšířenější dopravní prostředek. Jezdí na nich všichni od malejch harantů až po báby s nůší a to v neomezeném počtu. Zcela zjevně jediným omezením je to, jestli dosáhnete na řidítka (jo, pokud pojedete na výlet, tak v Krabi musí mít řidič na hlavě přilbu). Takže vidět rodinu se dvěma děckama na jedný motorce je zcela běžný.
MUSLIMOVÉ: zvláště početní na jihu, což v praxi znamená třeba to, že vám v hospodě nenalejí pivo.
NA THAM PHRA NANG NOK: vnější princeznina jeskyně s oltářem, kam místní rybáři obětují bohyni plodnosti obrovské dřevěné robertky, by si zajistili dobrý úlovek. Jojo, Thajci, děti přírody, vědí čím potěší bohyni :-)))
NAHÁNĚČI: všude bude na vás někdo pokřikovat, troubit, pískat. Naháněči se vyskytují ve ferynách mezi ostrovy a pevninou, u cestovních kanceláří, hotelů, resortů. Jejich informace doporučuju ověřovat - naslibují hory doly a pak třeba skončíte v bungalovu, kde je to k moři sice co by kamenem dohodil - ale pouze za přílivu. Za odlivu se mění pláž v několikakilometrovou pláň bahna a polámaných korálů.
NETOPÝŘI: se mi postarali (vedle rybiček) o další životní zážitek. Pod pojmem "pozorování netopýrů" v Khao Yai jsem si představovala, jak s průvodcem sedíme v džungli a říkáme si "hele a tamhle je taky jeden". Realita byla taková, že jsme seděli před jeskyní, jejíž ústí bylo asi 5x6 metrů, a z ní 20 minut vylétal souvislý 5x6 metrů silný proud netopýrů. Foukalo to od nich tak, že mi málem nastydly uši. Průvodce nám pak sdělil, že z této jeskyně jich vylétá 750 000. Ano, tři čtvrtě milionu ...
NOČNÍ POZOROVÁNÍ ZVĚŘE: byl asi nejhorší zážitek z jinak krásného Khao Yai. Spočíval v tom, že nás narvali na korbu landroveru a jezdili s náma po parku, přičemž parkový průvodce svítil obrovskou lampou do křoví, jestli tam náhodou neni nějaký chudák zblblý zvíře. Bohužel podobných landroverů tam bylo po okolí tolik, až to vypadalo, jak když přistávaj ufoni ...
OPICE: většinou různé druhy makaků, v Khao Yai prý žijí i gibboni, ale ty jsme neviděli. Jinak rčení "drzý jako opice" v Thajsku nabývá až nepříjemně praktický význam. Makakové jsou sice malí, ale dokážou farangy zahnat do moře, odkud bezmocně přihlížíte, jak vám rabují baťohy (tohle mě nepostihlo osobně, ale slyšela jsem to z věrohodného zdroje). Na opice, na rozdíl od Thajců se neusmívejte. Mysleli by si, že na ně ceníte výhružně zuby a zachovaly by se podle toho!!!
ORGANIZACE: kupodivu Thajci jsou výborní organizátoři. Když jsme se v 5:45 (ráno!) vyloupli na Severním nádraží, trvalo jim pouze patnáct minut znavigovat nás pro jízdenky, poslat na správné nástupiště (Florenc je proti tomu poklidná paseka za letního odpoledne) a naložit nás i s báglama do dálkového autobusu do Pak Chongu. Zrovna tak, když nás dovezli autem z Khao Yai Garden Lodge do Pat Chongu, nebyl problém zastavit odjíždějící autobus a narvat nás během pěti sekud dovnitř - a autobusák neměl problémy vysadit nás bleskově u bangkokského letiště - zastávka nezastávka.
PAK CHONG: městečko cca dvě hodiny jízdy dálkovým autobusem na SV od Bangkoku. Poblíž se nachází národní park Khao Yai.
PHI PHI: čti "pipi". Ostrov asi 40 km od Krabi, 150 doprava ferynou, úžasné korálové útesy, bungalovy od 400 za noc. Při naloďování naháněči pokřikují "pipí, pipí" - připadáte si jak na české návsi v podvečer...
PHRA-NANG: pláž poblíž Krabi, velmi krásná, použitelná za přílivu i odlivu, kde se nachází Na Tham Phra Nang Nok. Cestou si dejta bacha na opice.
PIVO: v tom vedru by asi chutnalo cokoliv oroseného, ale myslím, že Chang (pivo se slony) i Singha (silnější než Chang) jsou výborné.
PLÁŽE: nejvíc se nám líbil Hin Taak na Koh Phi Phi, a Hat Phak Naam tamtéž. Phra-nang taky stojí za vidění. Na Koh Lanta je třeba být s výběrem pláže ostražitý.
PRŮJEM: postihne zhruba 75% farangů. Obranou je prý pít becherovku nebo ferneta a dávat si ostrá jídla. Ale o účinnosti těchto receptů nefunguje žádná spolehlivá informace.
PŘÍLIV A ODLIV: začnou brzo řídit váš život. Do některých míst se dostanete jen za odlivu (např. lezecké oblasti na Railay Beach), jinde se zase dostanete jen za přílivu - třeba Ton Sai. Na Lantě se za odlivu většina pláži mění v kilometrové bahnité pláně, naopak korály a rybičky si lépe prohlídnete za odlivu. Příliv je poměrně vysoký, protože se nacházíte blízko u rovníku.
PSI A KOČKY: se v Thajsku vyskytujou všude. Psi se bezotyšně povalujou uprostřed chodníku a nechaj se překračovat chodcema. Kočky, většinou Siamky, se obvykle povalují někde v hospodě. (kočky jsou prostě mnohem inteligentnější než psi):-)
RAILAY BEACH: pláž u Krabi, obležená farangy, jediné, co tam - kromě lezení - stojí za návštěvu, je Phra Nang a Coco bar.
RESORTY: jsou ubytovací komplexy pro farangy: pár bungalovů + hospoda. Obvykle v resortu pracuje zhruba tolik Thajců, kolik ubytovávají lidí. Buďto je tam zoufalá krize, a nebo se domorodci s tou prací moc nepřetrhnou. Asi od každého trochu - ono v tom vedru se stejně člověk dokáže maximálně zvolna vláčet.
ROZPOČET: letenka by se mohla dát pořídit do 20. 000 Kč - nezapomeňte, že při odletu z Bangkoku se musí zaplatit letištní taxa 500 bahtů. Ve dvou jsme měli průměrnou denní útratu 1000 bahtů - včetně dopravy, půjčování motorky, ubytování, piva, výletů atd., ale dá se žít i za polovic (když si například odřeknete bungalovy a budete spát ve svém stanu).
RYBIČKY: tropické rybičky jsou jak vystřižené z obrazu šíleného malíře. Nestydy se ve dvě odpoledne proháněj v proužkovaným pyžamu, v lepším případě v puntíčkatém. Dále jsou tam dámy v duhových róbách a pak takový ty placatky, co jsou černo-bílo-žluté. Všechny jsou neuvěřitelně drzé a budou vás oňufávat a oklobávat. Akorát jedna sorta na Hin Taaku byla agresivní. Takový malý bílý mrchy kousaly a z určitého prostoru dokázaly vyštípat i mnohem větší ryby... jestli tam měly nějakej poklad .. nevím ...
SARONG: takovej kus hadru, asi metr na metr a půl, omotává se kolem pasu, eventuelně nad prsama (dámské sarongy), povaluje se na něm na pláži, utíraj se do něj opocená těla, spí se pod ním, nebo na něm, prostě - co vás napadne...
SIAM: původní název Thajska
SLONI: kdysi žili v Thajsku divoce, údajně 200 kusů se jich nachází v NP Khao Yai. Bohužel v Khao Yai jsme spatřili akorát - ehmmmmm ...velký kulový (ale sloní) :-))). Pár slonů jsme viděli různě na cestách, obvykle okšírovaných a nabízejících projížďku farangům za 200 bahtů na hodinu. Rozhodli jsme se oněch 200 investovat raději do slonů z piva Chang.
SMLOUVÁNÍ: zcela běžné. Nesmlouvá se v hospodách, při platbě dálkového autobusu, feryny a hromadné dopravy v Bangkoku.
SPOLEČNICE: toto téma jsem nestudovala osobně, nicméně reference praví, že za 600 bahtů za noc to stálo za to. V NP Khao Yai, v Khao Yai Garden Lodge bydleli dva Němci, kteří tam dvě společnice měli. Přišlo mi, že to byly jediný dvě ošklivý Thajky, který jsem tam potkala - ale mezi náma, ti Němci byly taky dost příšerní!:-)))
THAJCI: jdou drobní, snědí, hrajou na smlouvání a nehrajou na křik a hádky. Rozčílit se, nadávat a zlobit se vede jen ke ztrátě tváře. Takže - všechno v klídku - a s úsměvem. Thajky mi přivodily komplex - došla jsem k názoru, že narodit se jako velká bílá mánesovka je estetický handicap. Jedinou vyjímkou byly společnice.
THAJSKO: ZEMĚ, KAM BYSTE MĚLI JET PŘÍŠTĚ NA DOFČU!!!!!
THAJŠTINA: no nevím, z čeho ten jazyk pochází, ale je nesrozumitelná a kromě toho mají Thajci i svoje písmo. Naštěstí používají arabské číslice, což je důležité hlavně při smlouvání. Kromě Thajštiny mluví v turistických oblastech Massa Bob English. Když Thajci přepisují Thajštinu do latinky, vůbec se s tím nijak nezatěžujou, takže Phi Phi můžete vidět přepsáno i jako "Pee Pee" či "P.P.". Podobně maňánovatě se chovají k angličtině - sendwitch, sandwich, sendwish - i když na druhou stranu - asi je to opravdu putna :-)
TOALETY: Thajci dbají úzkostlivě na hygienu. Nicméně mají asijské záchody -tzn. buď "tureckej" nebo evropskej, ale každopádně bez toaletního papíru. Očista probíhá tak, že ve vaničce vedle záchodu vylovíte mističku, omyjete se (levou rukou!) a mističkou záchod spláchnete. Ve většině míst navštěvovaných farangy se ale s toaletním papírem, ke své úlevě, shledáte. Pokud jste náhlou potřebou postiženi v přírodě, tak místní doporučují použít moře, které váš odpad zrecykluje mnohem rychleji než např. turistická stezka.
TON SAI: pláž u Krabi. Z Krabi za 50 bahtů na osobu long tailem na Railay Beach, za odlivu přebrodíte kolem skály na Ton Sai, za přílivu musíte šlapat přes kopec, nebo si zaplatit další loď. Za odlivu se ovšem od lodi na kteroukoliv pláž brodíte několik set metrů, protože ani long-tail neprojede. Pláž obývána lezci, koupání nic moc, ale zato lezení super.
TUKANI: teda já nevím, jestli to byl tukan. V angličtině je to hornbill a můj slovník to překládá jako zoborožec. Každopádně je to velikánská žluto-černá ptíca, která žije v Khao Yai a žere fíky z big tree. (Odtud moje přesvědčení, že big tree je fíkovník.)
ÚSMĚV: no už na letišti vás vítá nápis "Welcome in Country of Smile" - nebo tak nějak. Po zuřivém smlouvání s boatmanem long tailu, který po nás v deset večer chtěl v Ao Nangu 10 bahtů přirážky za noční jízdu, po krizi, kdy jsem se začala smiřovat s tím, že asi budu trávit noc na pláži (nebylo by to takový neštěstí, i v noci je vedro, akorát mě štvalo, že o kousek dál je zaplacený bungalov), vše skončilo úsměvem a tím, že boatman vyměkl.
VEČEŘE: v dálkovém autobuse byl zážitek. Především nikdo v celém busu nemluvil jinak než Thajsky. Po třech hodinách jízdy bus zastavil u pumpy a všichni se vyrojili ven a tvářili se, že vědí, kam jdou. Tak jsme šli s nima. Vešli jsme do budovy, kde všichni odevzdávali jízdenky (naše byly pečlivě zamknuté v autobuse). Nějak jsme to vysvětlili a byli vpuštěni do jídelny. Tam "letuška" kydla každýmu na talíř naběračku rejže a na stole pro šest cestujících přistály čtyři misky s různě upraveným masem a zeleninou. Bylo to vynikající!!!
VEDRO: nám teda bylo pekelný, lézt se dalo tak od sedmi (vychází slunce) do jedenácti, pak se člověk buď uklidil do hospody nebo na pláž a sportovní program pokračoval od čtyř do západu slunce (v sedm). Zažili jsme jednu chladnou noc - foukal takovej vítr, že jsem přes sebe musela přetáhnout prostěradlo :-))).
VODA: je všude příjemně vlahá - to, co teče z kohoutků, to co teče v řekách, to co je v moři. Na pití se ovšem doporučuje voda pitná - flaškovaná. Lezec za den vypije tři čtyři litry vody (piva nepočítám :-))) - a na návštěvnosti toalet se to nikterak neprojevuje - vše se hned vypotí. A pozor na led v nápojích - pokud jsou to civilizované kostky nebo nasekané trubky, je to pravděpodobně led z ledárny, doručovaný v plastiku a vyrobený z pitné vody, ale bacha na ledovou tříšť. Mohl by vás postihnout nepříjemný průjem.
VODOPÁDY: jeden jsme viděli na Lantě, drásali jsme se k němu asi půl hodiny džunglí, abychom zjistili, že v období sucha je z vodopádu vodokap. V Khao Yai jsme navštívili Haew Suwat, který byl pěkný a obležený místními puberťáky. Deset minut od Haew Suwat je Haew Sai, sice menší, ale o to romantičtější - a neobležený.
VÝLETY: na většině míst, kde budete, se dá vypůjčit motorka (cca 200 bahtů za den) a obrazit okolní památky, kláštěry či zajímavosti.
WAT THAM SEUA: klášter u Krabi obývaný 134 mnichy a 133 mniškami. Kromě kláštera a chrámu v tygří jeskyni stojí určitě za vidění údolíčko, kde bydlí mniši v něčem, co vypadá a má velikost našich kadibudek. V údolíčku je arboretum, s nezbytným big tree uprostřed. A je tam takovej klídek, že se mnichům vůbec nedivíte, proč si někdo vybral právě toto místo k meditacím. U kláštera si nás vyhlídnul místní pes a šel s námi na procházku. Trochu ho otravovalo naše focení u big tree, ale jinak to byl docela fajn průvodce :-)